Všechny příspěvky v Poradna

Vaše otázka:
Autor: Lenka (Olomouc)

Jaký nejvyšší počet tělesně postižených žáků může být zařazen v jedné třídě běžné základní školy?

Jaký nejvyšší počet tělesně postižených žáků může být zařazen v jedné třídě běžné základní školy?

Počty žáků při vzdělávání žáků se zdravotním postižením (mezi které žáci s tělesným postižením patří) upravuje § 10 vyhlášky č. 73 / 2005 Sb., ve znění vyhlášky č. 147 / 2011 Sb. Ve třídě běžné základní školy lze s přihlédnutím k rozsahu speciálních vzdělávacích potřeb žáků individuálně integrovat nejvýše 5 žáků se zdravotním postižením.

10.4.2015 at 20.13

Vaše otázka:
Autor: Anonym (Olomouc)

Dobrý den,

chtěla bych se zeptat, zda je možné si udělat kurz asistent pedagoga? Mám ukončené bakalářské studium ekonomického směru, před půl rokem mi skončila mateřská dovolená a jsem momentálně bez práce. Pedagog z naší mateřské školky mi nabídl jestli si nechci udělat tento kurz. Do budoucna by se mohlo naskytnout pracovní místo.

Děkuji moc za odpověď či případné odkazy.

Dobrý den,

Vážená paní,

studium Asistent pedagoga nabízíme. Bližší informace najdete na našich webových stránkách: http://ccv.upol.cz/cz/rubriky/programy-celozivotniho-vzdelavani/

S pozdravem centrum celoživotního vzdělávání

28.11.2014 at 12.22

Vaše otázka:
Autor: Kateřina R. (Prostějov)

Dobrý den.

Ráda bych znala Váš názor a požádala bych o odbornou pomoc v následující problematice:

Mám ukončeno vysokoškolské vzdělání:
Bakalářský studijní program Filologie, kód B7310, studijní obor Angličtina pro školskou praxi, kód 7310R281 na Filozoficko-přírodovědecké fakultě.

Magisterský studijní program Filologie, kód N7310, ve studijním oboru Angličtina (jednooborové), kód 7310T010 na Filozoficko-přírodovědecké fakultě.

Dále jsem získala
Osvědčení o absolvování vzdělávacího programu Studium pedagogiky ke splnění kvalifikačních předpokladů podle §22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., v rozsahu 145 vyučovacích hodin.

- jsem dle výše uvedeného získaného vzdělání kvalifikovaným pedagogickým pracovníkem pro výuku anglického jazyka?

- jaké další rozšiřující vzdělání by bylo možno doporučit?

- je nutností vystudovat další samostatný studijní obor Speciální pedagogika nebo lze využít některého placeného programu celoživotního vzdělávání a pokud ano, který by byl nejvhodnější tak, abych mohla vyučovat anglický jazyk děti se speciálními potřebami, ale i poskytovat odbornou pomoc při řešení problematiky s výukou cizího jazyka dětí nebo dospělých s různou formou dys poruch?

- lze být soukromým speciálním pedagogem, tedy vlastnit živnostenský list, a podnikat v tomto oboru?

Mnohokrát děkuji za odpověď.

Dobrý den.

Vážený paní magistro,

Reaguji na Váš níže uvedený dotaz.

Studiem podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb. jste získala kvalifikaci učitelky odborných předmětů na SŠ podle § 9 odst. 2 písm. d) bodu 3. zákona č. 563/2004 Sb., zákon o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů.

Anglický jazyk není odborný předmět, ale všeobecně-vzdělávání, proto se domnívám, že nejste kvalifikovanou učitelkou anglického jazyka, protože máte kvalifikaci k výuce odborných předmětů, nikoliv všeobecně-vzdělávacích. Vzhledem k této skutečnosti si nemůžete rozšířit svou kvalifikaci o všeobecně-vzdělávací předmět, protože nejste učitelkou všeobecně-vzdělávacích předmětů.

Je potřeba tedy získat potřebnou kvalifikaci, tu můžete získat prostřednictvím tohoto programu: Doplňující pedagogické studium zaměřené na přípravu učitelů 2. stupně ZŠ a SŠ. Pak bude možné si doplnit vzdělání i o program speciální pedagogiky.

Studiem speciální pedagogiky nezískáte kvalifikaci speciálního pedagoga. Níže uvádím rozdíl mezi programy:

1. Vyjádření k programu Speciální pedagogiky (rozšiřující) – 2,5 roku. Studium podle § 2 vyhlášky č. 317/2005 Sb., ke splnění kvalifikačních předpokladů v oblasti speciálněpedagogických věd.
Program je určen pro pedagogické pracovníky s magisterským vzděláním, kteří získají znalostí a dovedností pro práci ve třídě, škole nebo v zařízení pro osoby se speciálními vzdělávacími potřebami (pracovník ve třídě, škole nebo v zařízení pro jedince se speciálními vzdělávacími potřebami v souladu s předcházející odbornou kvalifikací). Nezískají funkci speciálního pedagoga.

Každý pedagogický pracovník (učitel ve třídě nebo ve škole zřízené pro žáky se SVP nebo vychovatel ve školském výchovném a ubytovacím zařízení nebo v jeho oddělení zřízeném pro děti a žáky se SVP, ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči), získává kvalifikaci vzděláním pro učitele běžné školy nebo vychovatele v běžných zařízeních + studiem speciální pedagogiky v programu CŽV na VŠ v rozsahu minimálně 250 hodin. Bez toho vzdělání zaměřeného na speciální pedagogiku nemůže danou funkci kvalifikovaně vykonávat.

2. Vyjádření k programu Speciální pedagog. Studium podle § 18 zákona č. 563/2004 Sb.
Speciální pedagog působí zejména v PPP (pedagogicko-psychologická poradna) a v SPC (speciálně pedagogické centrum). Kvalifikaci získá vzděláním v magisterském studijním programu zaměřeném na speciální pedagogiku anebo vzděláním v magisterském studijním programu Pedagogika předškolního věku, Učitelství pro ZŠ, Učitelství VVP na SŠ, oboru Pedagogika + vzděláním v programu CŽV, které je zaměřené na speciální pedagogiku v rozsahu 350 hodin.
Mezi oběma programy je zásadní rozdíl v získané kvalifikaci.

22.11.2014 at 12.32

Vaše otázka:
Autor: Eva (Olomouc)

Dobrý den,

potřebovala bych Vaši odpověď na dotaz: Jestliže se zavede do praxe možnost využívat asistenta pedagoga pro celou školu (nejenom pro třídu),
bude to mít pozitivní dopad na všechny žáky nebo jen na některé?

Děkuji

Dobrý den,

Dobrý den,

odpověď je složitá.
Základním východiskem je, že současný systém působení asistentů pedagoga (AP) není zcela bez problémů. A to jak co se týče jeho „instalace“, průběhu jeho „služby“, definování jeho „výkonů“ a aktivit, jeho odměňování a desítky dalších problémů.

Podle připravované školské legislativy bude AP chápán jako tzv. podpůrné opatření. A to je – po vyjádření školského poradenského zařízení de facto nárokové. Je jisté, že právě oblast financování AP musí doznat změn.

Jednou z úvah, kterou logicky někteří odborníci otevřeli, je možnost „přidělit“ škole AP, který by byl něco jako „sdílený AP“. Tj. počítalo by se, že může působit ve více třídách školy – u více žáků. Má to svoji jistou logiku. Dokážeme určitě namodelovat „typickou školu“ s určitým počtem žáků, která má obvykle určité procento žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Samozřejmě – každá modelace je obecná a zjednodušující.

Kromě toho existuje řada žáků, kteří kvůli svému vážnému (zejména) zdravotnímu postižení musí mít AP ke své podpoře. Proto asi není realistická představa, že tento „školní AP“ zcela, alespoň v blízké budoucnosti, nahradí AP pro tyto žáky. Spíše si lze představit, že to někdy pomůže, někdy může ohrozit.
Je to opravdu hodně složité – to se nedá popsat. Je to prostě několik modelů možné existence tohoto instrumentu podpory. S těmi poruchami chování – máte pravdu. Ale – tento typ asistenta pedagoga zatím – u dětí se ZP – nebude dominantní…

Jak jsme ve své odpovědi uvedli shora. Situace s činností AP ve prospěch dětí se speciálními vzdělávacími potřebami není radostná. Stále – i v současném systému – platí, že „získání“ AP je někdy více loterie, než proces naplňování objektivních potřeb dítěte, žáka. Nový systém by měl být - dle všech záměrů tvůrců – přeci jen lepší – či spravedlivější?

Ale na odpověď si budeme muset počkat. Pokud bych se vrátil k části vašeho dotazu – ano – pak v novém systému hrozí i riziko, které popisujete. Záležet bude, zda Ministerstvo – či zaměstnavatelé – přijmou dokument Standard činnosti AP, který je umístěn na našich stránkách

vystupy.inkluze.upol.cz.

Zvu Vás k seznámení s ním.

22.11.2014 at 12.31

Vaše otázka:
Autor: Sochorová (Písek)

Dobrý den, jsem vysokoškolsky vzdělaná, bohužel ne v pedagogickém směru. Potřebuji kurz pro asistenty pedagoga. Budete od září nějaký otvírat, který je ještě volný? děkuji moc

Dobrý den, jsem vysokoškolsky vzdělaná, bohužel ne v pedagogickém směru. Potřebuji kurz pro asistenty pedagoga. Budete od září nějaký otvírat, který je ještě volný? děkuji moc

Vážená paní,

kurz Asistenta pedagoga od září 2014 je plně obsazen. Další běh bude od ledna 2015. Vše bude uvedeno na našem webu. http://ccv.upol.cz/cz/.

22.11.2014 at 12.30

Vaše otázka:
Autor: Anonym (Olomouc)

Dobrý den, jsem vysokoškolsky vzdělaná, bohužel ne v pedagogickém směru. Potřebuji kurz pro asistenty pedagoga. Budete od září nějaký otvírat, který je ještě volný? Děkuji moc

Dobrý den, jsem vysokoškolsky vzdělaná, bohužel ne v pedagogickém směru. Potřebuji kurz pro asistenty pedagoga. Budete od září nějaký otvírat, který je ještě volný? Děkuji moc

Vážená paní,

kurz Asistenta pedagoga od září 2014 je plně obsazen. Další běh bude od ledna 2015. Vše bude uvedeno na našem webu. http://ccv.upol.cz/cz/.

22.11.2014 at 12.25

Vaše otázka:
Autor: Zuzana B. (Praha)

Jsme církevní základní škola. Kdy a kde máme žádat o příspěvky na asistenty pedagoga?

Jsme církevní základní škola. Kdy a kde máme žádat o příspěvky na asistenty pedagoga?

Církevní školy žádají ve stejném termínu jako ostatní školy. Veškeré informace k vyhlášení včetně uvedení postupu jsou zveřejněny na http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/asistent-pedagoga### ###(podmínky i formulář žádosti jsou i v příloze):######· Církevní školy zašlou žádost o poskytnutí dotace v tomto programu na formuláři stanoveném v příloze č. 1 ministerstvu###- do 22. 11. 2013 pro období leden – prosinec 2014###- do 1. 6. 2014 pro období září – prosinec 2014 (navýšení o nové žáky od 1. 9. 2014, kterým byl udělen souhlas se zřízením funkce asistenta pedagoga)###Rozhodující je termín přijetí podatelnou ministerstva nebo razítko pošty.######· Krajské úřady a církevní školy zašlou žádost písemně na adresu:###Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy###Oddělení prevence a speciálního vzdělávání ###Karmelitská 7###118 12 Praha 1###a současně elektronicky na adresu: asistenti@msmt.cz###· Kontaktní osobou k programu je Mgr. Michaela Vencová, tel.: 234811679, e-mail: michaela.vencova@msmt.cz###· Ministerstvo posoudí žádosti krajských úřadů a církevních škol z hlediska podmínek tohoto programu a následně po zveřejnění výsledků zašle příjemcům finanční prostředky.### ###Jana Holíková, Tiskový odbor MŠMT

22.11.2014 at 11.21

Vaše otázka:
Autor: Stanislava C. (Příbram)

Obracím se na Vás se žádostí – dotazem k tomu, jestli asistent pedagoga musí zajišťovat u postižených dětí i provádění tzv. zdravotních úkonů. Konkrétně jde např. o činnosti spojené s tracheostomií u žáků apod. V naší škole (jsme pro žáky s těžkým zdravotním postižením) takových žáků přibývá a také se zvyšuje počet těchto činností asistentů, ale už i pedagogů.
Musíme tyto činnosti zajišťovat?

Obracím se na Vás se žádostí – dotazem k tomu, jestli asistent pedagoga musí zajišťovat u postižených dětí i provádění tzv. zdravotních úkonů. Konkrétně jde např. o činnosti spojené s tracheostomií u žáků apod. V naší škole (jsme pro žáky s těžkým zdravotním postižením) takových žáků přibývá a také se zvyšuje počet těchto činností asistentů, ale už i pedagogů.
Musíme tyto činnosti zajišťovat?

Váš dotaz se týká velmi „bolestivé“ oblasti našeho školství – vzdělávání žáků se zdravotním postižením a konečně i konkrétně náplně práce pedagogických pracovníků. Z nich nejvíce právě asistenta pedagoga. V této době jsme, shodou okolností, odpovídali na dotaz veřejné ochránkyně práv paní Mgr. Anny Šabatové, Ph.D., která soudíme, vede v dané věci řízení. Předpokládáme, že se na ni obrátil zákonný zástupce žáka, kterému je/ či není poskytována služba asistenta pedagoga. V textu se vypořádáváme s právními aspekty této součásti činností AP. Zde se můžete seznámit s naším stanoviskem k tomu, zda „má či nemá“ asistent pedagoga činit úkony, které jsou někdy považovány za „ošetřovatelské“, tj. sociální péče a někdy až za zdravotní.

Základní obsah a charakteristiku činnosti AP - jeho úkoly směrem k žákovi podává vyhláška MŠMT č.73/2005 Sb. Konkrétně § 7 stanoví tyto úkoly asistentů:
„Hlavními činnostmi asistenta pedagoga jsou pomoc pedagogickým pracovníkům školy při výchovné a vzdělávací činnosti, pomoc při komunikaci se žáky a zákonnými zástupci žáků a komunitou, ze které žák pochází, podpora žákům při přizpůsobení se školnímu prostředí, pomoc žákům při výuce a při přípravě na výuku, nezbytná pomoc žákům s těžkým zdravotním postižením při sebeobsluze a pohybu během vyučování a při akcích pořádaných školou mimo místo, kde škola v souladu se zápisem do školského rejstříku uskutečňuje vzdělávání.“

Zmíněné ustanovení tedy výslovně neříká, jestli patří do jeho působnosti i zdravotní úkony – poskytování nezbytné pomoci ze strany asistenta pedagoga. Ale také není v předmětném ustanovení výslovně stanoveno, že tyto úkony do množiny nezbytné pomoci spadají. Podle našeho právního názoru je však jasné, že množina úkonů tvořících „nezbytnou“ pomoc musí zahrnovat i zdravotnické úkony. Je však třeba výslovné deklarace v příslušných právních předpisech, protože analogie legis, tzn. vztažení obsahu vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků na oblast vzdělávání není možné.

Jen takový přístup může vést ke skutečně efektivnímu zajištění práva na rovný přístup ke vzdělání založeného Listinou základních práv a svobod, školským zákonem a příslušnými mezinárodními lidskoprávními smlouvami.

Považujeme za zásadní řešit působnost asistenta pedagoga ve vzdělávání, nejen u žáků se zdravotním postižením, komplexně, s využitím případné novelizace školského zákona i navazující prováděcích právních předpisů. V této souvislosti, nejen ve vztahu k položenému dotazu, je také třeba vyjasnit problematiku odpovědnosti za nemajetkovou újmu žáka s těžkým zdravotním postižením na jeho zdraví. Jde o dopady znění podle příslušných ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (v případě základních a středních škol) a zákona č. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (v případě mateřských škol), způsobenou prováděním nezbytné pomoci. Pro působnost asistenta pedagoga ve vzdělávacím systému (školy a školská zařízení) je dle našeho názoru nutno vyjít z následujících právních předpisů.

Je třeba primárně upozornit na relevantní ustanovení ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listiny základních práv a svobod a to konkrétně na ustanovení jejího čl. 33 odst. 1, kde je uvedeno, že: „Každý má právo na vzdělání...“ a pokračující: „školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon“ a následně na související ustanovení § 36 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona, kde je uvedeno, že: „Žák plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu (§ 178 odst. 2), v němž má žák místo trvalého pobytu (dále jen "spádová škola"), pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu...“

Každý žák, i ten s těžkým zdravotním postižením, má právo na vzdělání v místě trvalého pobytu, a je tedy povinností státu, jakožto subjektu veřejné správy, toto právo zajistit. Příslušná spádová škola nemá podle současné právní úpravy možnost takového žáka odmítnout, proto je nutné pro naplnění ustanovení § 36 odst. 5 školského zákona v praxi přijmout veškerá potřebná legislativní, ekonomická a technická opatření.
Ta, do značné míry, specifikuje platné ustanovení § 16 odst. 5 školského zákona, kde je uvedeno, že: Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní...“ Nezbytnou podmínkou je samozřejmě i efektivní působení asistenta pedagoga ve vzdělávacím procesu konkrétního žáka s těžkým zdravotním postižením, který podle ustanovení § 16 odst. 2 spadá do skupiny žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

Konečně nesmí zůstat stranou úvah i právní úprava zákazu diskriminace a práva na rovné zacházení. Co se týče osob se zdravotním postižením a tedy i žáků s těžkým zdravotním postižením, je nutné upozornit zejména na zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), v jehož ustanovení § 3 odst. 1 je výslovně uvedeno, že: „Nepřímou diskriminací z důvodu zdravotního postižení se rozumí také odmítnutí nebo opomenutí přijmout přiměřená opatření, aby měla osoba se zdravotním postižením přístup k určitému zaměstnání, k výkonu pracovní činnosti nebo funkčnímu nebo jinému postupu v zaměstnání, aby mohla využít pracovního poradenství, nebo se zúčastnit jiného odborného vzdělávání, nebo aby mohla využít služeb určených veřejnosti, ledaže by takové opatření představovalo nepřiměřené zatížení.“ V této souvislosti je tedy možné položit otázku, zda se stát, jakožto podle antidiskriminačního zákona povinný subjekt, prostřednictvím zákonodárného sboru nedopouští nepřímé diskriminace vůči žákům s těžkým zdravotním postižením tím, že doposud nebyla přijata změna právní úpravy přesněji definující obsah pojmu „nezbytné pomoci“ podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. d) vyhlášky Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami.

Zajistit provedení zdravotnických úkonů vůči žákům s těžkým zdravotním postižením, které jsou nezbytné pro jejich schopnost absolvovat vzdělávací proces, by mohlo být, v návaznosti na zajištění potřebné dotace činnosti asistentů pedagoga v konkrétních případech vůči konkrétním žákům se zdravotním postižením, považováno za přijetí přiměřeného opatření k zamezení nepřímé diskriminace žáků s těžkým zdravotním postižením.
Celá situace je o to absurdnější, že stát stanoví zákonným zástupcům žáků s těžkým zdravotním postižením povinnost, aby tito plnili povinnou školní docházku, a to prostřednictvím ustanovení § 31 zákona č. 200/1990 Sb., přestupkového zákona (přestupek na úseku školství a výchovy mládeže, kterého se dopustí ten, kdo ohrožuje výchovu a vzdělávání nezletilého zejména tím, že nepřihlásí dítě k povinné školní docházce nebo zanedbává péči o povinnou školní docházku žáka) a ustanovení § 201 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, (ohrožování výchovy dítěte, kterého se mj. dopustí ten, kdo závažným způsobem poruší svou povinnost o ně pečovat nebo jinou svou důležitou povinnost vyplývající z rodičovské zodpovědnosti) aniž by byly dostatečným způsobem v právním řádu České republiky nastaveny nástroje pro zajištění efektivního působení asistentů pedagogů, které je zároveň nezbytné pro plnění povinnosti zákonných zástupců žáků podle výše uvedených relevantních ustanovení přestupkového zákona a trestního zákoníku.

7.10.2014 at 10.39

Vaše otázka:
Autor: Věra (Zdětín)

Dobrý den,

jako matka těžce postiženého syna, který brzy dosáhne věku 18 let, řeším otázku přiznání invalidního důchodu (ID). Je tento ID přiznán úřady bez problémů? Jsou nějaká úskalí, na která by si měl rodič dát pozor?

Děkuji za odpověď

Věra S.

Dobrý den,

Dobrý den, paní Věro,

v případě Vašeho syna se jedná o přiznání ID v mimořádných případech (dříve se říkalo ID z mládí). Tato forma ID je skutečně přiznávána dětem po dosažení 18ti let věku, které nikdy nebudou (a nebyly) účastny důchodového pojištění. ID je jim přiznán v případě, že jsou „trvale invalidní“ – jde tedy o invaliditu III. stupně – nejvíce postižené osoby. Tento důchod je vyměřován cca ve výši 8,5 tis. korun.
Procedura přiznání ID je natolik formalizovaná a daná zákonem, že jej úřady přiznávají rychle a bez problémů.
Relativně často se stane, že rodiče, zejména dětí se „středním“ či menším postižením, ve chvályhodné naze co nejvíce potomka „zaměstnat“ a učinit soběstačným, tento důchod nevyřídí. Nechají jej pracovat a on pracuje měsíc, půl roku atd. Poté se zjistí, že je skutečně na trhu práce takřka neumístitelný (ať již otevřeném či chráněném). Následně rodič požádá o ID a v tu chvíli nastává problém. V nejhorší variantě mu ID není vůbec přiznán, protože dochází k neplnění potřebné doby pojištění. Častěji mu ID je přiznán a vyměřen z jeho příjmů. Tak dochází k situaci, kdy je přiznána invalidita III. stupně, ale ID není vyplácen
žádný nebo jeho výše dosahuje dva tisíce korun a to de facto po celý život.
Proto Vám doporučuji obrátit se na místní okresní správu sociálního zabezpečení – třeba i telefonicky – ještě před dosažením 18ti let věku Vašeho syna a poradit se o termínech podání žádosti. Následovat bude posouzení zdravotního stavu a přiznání statusu invalidity.

7.10.2014 at 10.24

Vaše otázka:
Autor: Iveta (Žatec)

Dobrý den,

jsem osobní a pedagogický asistent a měla bych zájem o pravidelný odběr vašeho časopisu v tištěné verzi Škola all-inclusive. Můžete mi zaslat info za jakých podmínek je to reálné?

Děkuji IŠ

Dobrý den,

Dobrý den,

děkujeme za zájem o náš zpravodaj, ale opravdu jej vydáváme jen v elektronické podobě e-booku, tak jak jej vidíte na našich stránkách. Zpravodaj posíláme na více než 4 tisíce škol. V projektu nemáme kapacitu - prostředky pro tištěnou verzi zpravodaje.

Věříme, že i tak nám zachováte přízeň. Nabízíme Vám rovněž možnost podílet se na ověření vybraných Metodik práce asistenta pedagoga. Vznikne celkem sedm „základních“, tj. pro jednotlivé druhy zdravotního postižení a sociálního znevýhodnění a dalších cca 22 menších, specificky zaměřených na jednotlivé oblasti práce AP.

Pokud máte zájem o ověřování – prosím – napište, potvrďte na mail inkluze@upol.cz (uveďte také kde, v jakém kraji, na jakém typu školy a s jakým žákem pracujete.)

27.6.2014 at 6.50